PROČ CHCI BRNO BLÍŽ LIDEM?

Brno je město univerzit, podnikatelů, šikovných lidí, dobrých sousedů a mnoha rodin, které tady chtějí žít a pracovat. Zároveň ale všichni vidíme, že Brno potřebuje víc. Potřebuje plán, odvahu dotahovat věci do konce a vedení, které bude s lidmi mluvit otevřeně.

Plán pro Brno nevznikal od stolu. Vychází z debat s lidmi v městských částech, z práce starostů a odborníků, ze setkání s rodiči i učiteli nebo třeba podnikateli a studenty. Tenhle plán vznikal více než půl roku. Každý den jsme se ptali lidí v ulicích, co by v Brně chtěli zlepšit. Dělali jsme také programové ankety nebo pořádali kulaté stoly.

Naše vize je Brno, které je lidem blíž. Vize na první pohled jednoduchá, ale zároveň je dost odvážná. Proč teď město s lidmi komunikuje, jen když musí? Možná, že mu to vyhovuje, nebo se bojí kritiky. A možná je to pro politiky jednodušší. Tohle chceme změnit. Jako starosta městské části vím, že takhle se politika a služba lidem prostě nedělá.

Nebudeme slibovat zázraky. Chceme dělat konkrétní kroky, které dávají smysl. Lepší MHD, promyšlené parkování, kvalitní školy, čistší ulice, více stromů nebo otevřenější magistrát.

Ale hlavně chceme, aby Brno zůstalo městem, kde se dá žít. Ne městem, ze kterého mladí lidé a rodiny odcházejí, protože nemají kde bydlet. Dostupné bydlení je proto jednou z našich hlavních priorit.

Chceme, aby se vyplatilo být Brňákem. Brno dnes platí služby pro více než 100 tisíc lidí, kteří zde nemají trvalý pobyt. Tím ale každý rok přichází o 4 miliardy korun, díky kterým by se mohlo více rozvíjet. Chceme začít lidi motivovat, aby měli trvalý pobyt v Brně, protože jen tak zajistíme Brnu udržitelný rozpočet na dlouhé roky dopředu.

Podívejte se na náš Plán pro Brno a napište mi, co se vám líbí a co byste naopak udělali jinak.

Děkuji vám

BRNO, KDE SE DÁ BYDLET

Brno potřebuje nové byty. Bez nich se bydlení pro mladé, rodiny s dětmi i seniory bude dál zhoršovat. Za posledních osm let bohužel vedení města v této otázce nic zásadního neudělalo a ztratilo tak drahocenný čas a hlavně důvěru lidí. Tohle musíme napravit a nebude to vůbec jednoduché.

Musíme výstavbu zrychlit a zajistit ji stabilní financování. Brno na to samo stačit nebude. Proto je nutné mnohem lépe spolupracovat se soukromým sektorem. Město má do projektů vkládat pozemky, jasně nastavit pravidla, hlídat kvalitu a veřejný zájem. Soukromý partner může přinést kapitál, zkušenost a rychlejší výstavbu. Právě proto počítáme s PPP projekty tam, kde budou pro město výhodné a transparentní.

Chceme také využít modulární stavby. Nejsou řešením pro všechno, ale u školek, dostupného nájemního bydlení, startovacích bytů nebo dočasných kapacit mohou výrazně zkrátit dobu přípravy i samotné výstavby. Tam, kde město vlastní pozemky a má jasné zadání, nesmí roky čekat na ideální projekt. Musí umět stavět rychleji a přitom kvalitně.

Co se týče financování chceme, aby 10 % z vybraného nájemného v městských bytech mířilo právě do nové výstavby. A také plánujeme vypsat městské dluhopisy, díky kterým podpoříme financování nové výstavby.

Dalším velkým tématem je družstevní bydlení. Skvělý projekt a skvělá myšlenka, kterou však osm let nikdo nikam neposunul. Proto chceme projekt družstevního bydlení podrobit auditu a začít pravdivě a transparentně komunikovat s žadateli.

Kvalitní rozvoj Brna musí počítat s využitím městských pozemků, brownfieldů a proluk uvnitř města. Nechceme bezhlavé rozšiřování města do okolní krajiny. K nové výstavbě je nutné zajistit dobrou dopravu, občanskou vybavenost, veřejný prostor a kvalitní služby. Vyšší zástavba dává smysl například v okolí nového nádraží. K zastavěným územím však budeme přistupovat s respektem a budeme hlídat, aby se tu lidem žilo stále dobře. Rozvoj města nemůže lidem zhoršit kvalitu života. U větších projektů nastavíme jasná pravidla, plánovací smlouvy, termíny i sankce, aby nová výstavba nebyla zdrojem konfliktů, ale přínosem pro celé Brno.

MĚSTSKÉ BYTY JAKO SLUŽBA LIDEM

Městské byty mají sloužit lidem, ne postupně mizet z majetku města. Městské bydlení není pro vyvolené ani pro kamarády politiků. Jednoznačně ukončíme prodej bytových domů a zahájíme efektivní proces oprav volných městských bytů. Obecní bydlení má pomáhat mladým lidem na startu kariéry, seniorům, lidem se zdravotním omezením nebo zaměstnancům, bez kterých město nemůže fungovat.

V městském bytovém fondu je v současnosti téměř tisíc neobsazených bytů. Ty když opravíme, budou velmi rychle sloužit Brňanům. Proto chceme městským částem poskytnout nejen více peněz na opravy, ale i odborné zázemí města. Magistrát má pomoci se soutěžením, rámcovými smlouvami a společnými postupy, aby se běžné opravy nemusely zadávat složitě po jednotlivých bytech. Když se každé vymalování nebo drobná oprava soutěží zvlášť, trvá to zbytečně dlouho. Větší celky a rámcové smlouvy mohou zkrátit opravy z měsíců na týdny, u menších prací i na jednotky dní. Pokud do roku městské části vyčleněné finance nevyužijí, budou použity na financování nové výstavby.

Chceme také zavést jednotný elektronický systém pro správu obecních bytů. Lidé mají mít přehled o žádostech, opravách, nedoplatcích i hlášeních závad. Město a městské části musí veřejně sdílet informace, aby se zabránilo například kumulaci více obecních bytů u jednoho nájemce. Správa městských bytů musí být moderní, spravedlivá a srozumitelná.

Město, které komunikuje

Brno musí komunikovat otevřeně, včas a srozumitelně. Komunikace města rozhoduje o tom, jestli jsou lidé na své město hrdí. Lidé nemají zjišťovat až z výkopu před domem, že se chystá oprava. Nemají složitě dohledávat, kdo jim má odpovědět na podnět. A nemají mít pocit, že se o důležitých projektech rozhoduje bez nich.

Dnes je velký problém i samotný investiční proces. Často působí chaoticky, nekompetentně a bez jasných odpovědností. To chceme změnit. Nastavíme systém, aby každá městská stavba měla jasný plán, termíny, odpovědnou osobu a průběžné informace pro veřejnost.

Chceme nový styl politiky a nový styl komunikace. V první řadě je potřeba začít u primátora. Náš kandidát Jakub Hruška začínal politiku dělat skrze ty nejmenší sousedské projekty a nakonec dokázal drtivě vyhrát volby. Jeho komunikace v městské části je naprosto otevřená. Chceme tento styl přenést na magistrát.

Potřebujeme mít primátora mezi lidmi. Není možné, aby primátor nevěděl, jak funguje město nebo nenavštěvoval městské části, jako tomu bylo doposud. Proto navrhujeme pravidelná setkání s primátorem a online formulář Napište primátorovi s garancí odpovědi, měsíční online streamy s dotazy obyvatel a přehled nejčastějších podnětů. Každý podnět má mít jasnou reakci,
termín a odpovědnou osobu.

Chceme zavést průběžné zapojení veřejnosti: otevřené digitální platformy, veřejné debaty, lokální setkání a otevřené konzultace už ve fázi přípravy projektů. U větších změn v území má město mluvit s městskými částmi i obyvateli včas, ne až ve chvíli, kdy je skoro hotovo.

Komunikaci je také potřeba zlepšit mezi magistrátem, městskými firmami a městskými částmi. Informace o opravách, rekonstrukcích, dopravních změnách, výlukách MHD a developerských záměrech mají být na jednom místě a s jasným harmonogramem. Starostové městských částí musí být seznámeni s plánovanými projekty na jejich území.

Otevřená komunikace šetří čas, zvyšuje důvěru a pomáhá dělat lepší rozhodnutí.

MHD, která šetří čas i peníze

Pokud má město dobře fungovat, musí být městská hromadná doprava rychlá, dostupná a pohodlná. Chceme, aby se lidem vyplatilo jezdit tramvají, trolejbusem i autobusem. A to nejen fi nančně, ale i časově.

Cestování MHD chceme pro Brňáky jednoduché a dostupné. Děti a senioři zdarma, studenti za 500 korun ročně a dospělí za 1000 korun ročně. Chceme, aby se lidem vyplatilo mít trvalý pobyt v Brně. Město dnes zajišťuje služby pro
více než 100 tisíc lidí, kteří tu trvalý pobyt nemají. Kdyby si ho přihlásilo jen 10 tisíc z nich, Brno získá peníze na výhodnější jízdné, klimatizované vozy i posílení MHD. Za každého člověka s trvalým pobytem dostává město z daní více než 40 tisíc korun ročně.

Na první pohled to může vypadat jako laciné rozdávání. Ale je to přesně naopak. MHD se v Brně už dávno nefi nancuje z cen jízdného, město ji každý rok výrazně dotuje. Zlevnění a zjednodušení ročního jízdného je propočítaný krok, který
má do Brna přivést víc lidí s trvalým pobytem. Odhadovaný čistý dopad do rozpočtu je zhruba 250 až 400 milionů korun ročně. To pokryje přibližně deset tisíc nově přihlášených. Každý další trvalý pobyt pak znamená peníze navíc, které můžeme vracet zpátky do modernizace a zkvalitnění MHD.

Zlevnit jízdné totiž nestačí, je potřeba modernizovat. Musíme pokračovat v obnově vozového parku, nákupu moderních, nízkopodlažních a klimatizovaných vozů. MHD musí být také rychlejší. Proto chceme posílit přednost tramvají, trolejbusů a autobusů na křižovatkách, využít chytré řízení dopravy a zapojit moderní technologie včetně AI do plánování světelných křižovatek. Cílem je méně čekání, plynulejší provoz a kratší cesty.

Podpoříme také rozvoj tramvajových tratí směrem do Bosonoh, směrem k budoucímu hlavnímu nádraží, dále na Vinohrady, v Líšni nebo propojku z Medlánecké vozovny k Technologickému parku. Tam, kde to dává smysl, využijeme moderní parciální trolejbusy.

Železnice pro moderní Brno

Když pomineme naprosto zásadní otázku nového hlavního nádraží, je téma železniční dopravy v komunálních volbách často nejvíc opomíjeno. A je to špatně, protože Brno potřebuje mnohem lépe využívat železnici. Vlak není jen doprava do jiných měst, ale také rychlé spojení mezi jednotlivými částmi Brna a jeho nejbližšího okolí.

Pokud se podaří dobře propojit železnici s MHD, záchytnými parkovišti a novým nádražím, může to výrazně ulevit přetíženým ulicím. Primátor města musí mnohem aktivněji usilovat o přípravu severojižního kolejového diametru, rozvoj vysokorychlostních tratí a napojení nového nádraží na MHD.

Podzemní dráha, odborně severojižní kolejový diametr, je pro Brno klíčový projekt. Potřebujeme rychlé podzemní spojení, které propojí sever a jih města a zároveň naváže na nové hlavní nádraží. Zásadně to zvýší dostupnost práce, škol i služeb, zrychlí každodenní cestování a dá lidem reálnou alternativu k autu. Proto chceme připravit konkrétní projekt a vyjednat se státem dohodu o financování a dalším postupu. Kolejový diametr zároveň otevře nové možnosti pro rozvoj města. Části Brna, které jsou dnes hůř dostupné, se díky rychlému spojení stanou atraktivnější pro bydlení a vznik nových čtvrtí bude dávat větší smysl i z hlediska dopravy.

Důležité jsou také nové a lépe umístěné železniční zastávky. Náš program počítá se zastávkami v lokalitách Tuřany, Černovická terasa, Ivanovice nebo Maloměřice. Chceme také pomoci s přesunem židenické zastávky blíž k tramvaji na Bubeníčkově. Každá nová zastávka musí mít návaznost na MHD, pěší cesty, cyklistické trasy a parkování. Chceme, aby Brno spolu se Správou železnic usilovalo o maximum spojů, které budou do Brna zajíždět.

Podle údajů Správy železnic by po vybudování nového hlavního nádraží mohlo do Brna každý den přijíždět o 50 tisíc cestujících více. I když se jedná o výhled až k roku 2035, právě teď je období, kdy musíme připravit vše, co bude na nové nádraží navazovat. Železniční zastávky, MHD, pěší a cyklistické trasy nebo záchytná parkoviště. Pokud to neuděláme včas, může v Brně po otevření
nádraží vzniknout zbytečný chaos.

Autem ano, ale bezpečně

Doprava v moderním městě musí být hlavně bezpečná a musí dávat lidem možnost volby. Auta z Brna nezmizí a město s nimi musí počítat. Zároveň ale nemohou být jediným měřítkem toho, jak plánujeme ulice. Musí fungovat vedle MHD, vlaků, pěší a cyklistické dopravy. Cílem není auta z města vytlačit, ale nastavit dopravu tak, aby se Brno nezahltilo a ulice byly bezpečné pro všechny. Proto potřebujeme rozumný plán, ne chaos.

Chceme plánovat záchytná parkoviště ve spolupráci s okolními obcemi a Jihomoravským krajem na hlavních příjezdech do Brna. Cílem je zachytit část aut ještě před vjezdem do centra a nabídnout rychlé napojení na MHD nebo vlak. Tento přestup se lidem musí vyplatit, proto zavedeme výhodnou kombinaci ceny za parkování a jízdy MHD.

Důležité je zahájit výstavbu dalších etap velkého městského okruhu, konkrétně ostravské radiály a vinohradského tunelu. Jenom aktivní jednání s Ředitelstvím silnic a dálnic a ministerstvem dopravy bude tyto stavby posouvat dopředu. Podpoříme také západní obchvat Brna po trase I/73 s protihlukovými opatřeními a tunelem přes Bystrc a Kníničky. Důležité jsou i obchvaty a přeložky v městských částech, například v Bosonohách, Tuřanech, Žebětíně nebo Slatině. Je to praktické řešení pro čtvrti, které dnes dusí tranzit. Chceme se státem a krajem prosazovat projekty, které odvedou průjezdnou dopravu mimo zástavbu, a trvat na protihlukových opatřeních a bezpečném napojení.

Pro zvýšení bezpečnosti podpoříme v rezidenčních ulicích zóny, kde se bude moci jezdit jen 30 km/h. Tohle opatření musí být v místech, kde to dává smysl. Nižší rychlost neznamená jen bezpečnější ulice. Při snížení rychlosti z 50 km/h na 30 km/h se zmenšují také rozhledové trojúhelníky na křižovatkách a díky tomu mohou na začátku a na konci ulice vzniknout dvě až čtyři nová parkovací místa. Historické centrum chceme zklidnit a vjezd umožnit rezidentům a obsluze ve vyhrazených časech. Auta mají v Brně své místo. Ale musí být součástí promyšleného systému.

Pěší a cyklistická doprava nejsou doplněk

Brno má být město krátkých vzdáleností. To znamená, že do školy, do práce, na nákup nebo do parku se má dát pohodlně dojít pěšky, dojet na kole nebo MHD. Pěší a cyklistická doprava nejsou doplněk, ale jsou součástí kvalitního moderního města.

Chceme dokončit základní páteřní síť cyklistické dopravy podle schválené strategie. Tam, kde to půjde, budeme podporovat oddělené cyklostezky, aby se lidé na kole necítili ohroženi auty a zároveň nepřekáželi chodcům. Podpoříme cyklostezky podél protipovodňových opatření i lepší propojení rekreačních tras, například kolem přehrady.

Dnes se cyklodopravě v Brně často nevěnuje potřebná pozornost a není to skutečná priorita. Přitom u řady úseků nejde primárně o peníze, ale o vůli a schopnost věci dotáhnout. Musíme na to dát konkrétní lidi, kteří budou projekty připravovat, koordinovat a řešit i složité kroky, jako jsou výkupy a majetkoprávní vypořádání pozemků. Jakmile se cyklistická infrastruktura stane jasnou prioritou města, půjde příprava i realizace výrazně rychleji.

Stejně důležité jsou chodníky. Budeme je budovat tam, kde chybí, například v okrajových částech a lokalitách, které dnes nejsou dobře propojené. Pěší cesta má být bezpečná, přehledná a příjemná, a to pro všechny. Proto je potřeba dále investovat do bezbariérových úprav ve městě, aby se dobře pohybovalo i vozíčkářům nebo rodičům s kočárky.

Více parkovacích míst, méně hledání

Parkování je problém téměř v každém větším městě. Parkování se nevyřeší jen barvou čar na ulici, ale musí být součástí plánování dopravy, nové výstavby i veřejného prostoru. Je potřeba férově říct, že problémy s parkováním nejde vyřešit všude a hned, ale dokážeme pomoci aspoň někde. Počítáme s přípravou parkovacích domů v Novém i Starém Lískovci, Kohoutovicích, Líšni, na Vinohradech nebo na Brně-severu. A tam, kde to technicky půjde, chceme zvýšit počet míst změnou podélného stání na šikmé nebo kolmé.

Na sídlištích navíc často stojí staré a zanedbané řady garáží, které zabírají velký prostor a přitom nepomáhají parkování řešit systémově. Právě tady je potenciál stavět parkovací domy pro rezidenty, aby auta zmizela z chodníků a travnatých ploch.

U škol a školek podpoříme budování krátkodobých K+R míst, aby rodiče mohli děti bezpečně vysadit a nezastavovali chaoticky na přechodech nebo v křižovatkách. V rozvojových lokalitách budeme trvat na tom, aby nová výstavba měla dopravní dostupnost i odpovídající parkování, bez těchto opatření se stavět prostě nedá.

A o záchytných parkovištích jsme už mluvili. Nemají vznikat jen na okraji Brna, ale i v obcích před městem, kde na ně navazuje vlak nebo MHD. Typickým příkladem mohou být Modřice. Část aut se tak zachytí ještě před vjezdem do Brna a lidé dostanou rychlou a výhodnou možnost pokračovat dál veřejnou dopravou. Parkování nevyřeší jedno opatření. Vyřeší ho kombinace nových kapacit, chytrého řízení a poctivého plánování.

Brno blíž dětem a rodičům

Město, které je přátelské k dětem, je dobré město pro všechny. Když se dítě bezpečně dostane do školy, rodič najde dostupnou školku, rodina má kam jít sportovat a veřejný prostor je čistý a přehledný, zlepší se život celého města.

Chceme také, aby děti měly možnost mluvit do věcí, které se jich týkají. Proto počítáme s poradním sborem dětí u primátora a s celobrněnským školním parlamentem. Děti musí vědět, že město není něco vzdáleného, ale prostor, který mohou spoluutvářet. Právě ony často nejlépe vědí, kde se necítí bezpečně, kde chybí hřiště nebo lepší cesta do školy.

Navážeme na rodičovské vouchery a rozšíříme jejich využití na kulturní, sportovní i volnočasové organizace. Chceme podpořit vyšší slevy pro děti a studenty. Brnopas pro děti přes Brno ID může otevřít cestu ke kultuře, muzeím, sportu nebo třeba do zoo.

Zvláštní pozornost si zaslouží duševní zdraví a dostupná odborná pomoc. Podpoříme vznik centra duševního zdraví pro děti a mládež a posílíme školská poradenská pracoviště. Svět je rychlejší a složitější než dříve, proto chceme našim dětem nabídnout prostředí, které jim dokáže pomoci.

Důležitým tématem je i kyberbezpečnost. Ve školách podpoříme digitální a bezpečnostní minimum a odpovědné používání umělé inteligence. Školy, knihovny a městské organizace nabídnou dětem i rodičům pomoc s ochranou soukromí a rozpoznáním podvodů či manipulativního obsahu. Chceme také zvýšit bezpečnost při cestě do školy. Tam, kde to bude možné, zavedeme školní ulice. To znamená, že odkloníme dopravní provoz před školou. Tam, kde nebude možné zavést školní ulici, nastavíme rychlostní limit 20 km/h. K tomu patří K+R parkovací místa, bezpečnější přechody a cílené radary.

Rodiny potřebují jistotu, že město myslí na jejich každodenní život. Podpoříme třídy pro dvouleté děti, dětské skupiny, lesní školky i dostupnější provoz školek o prázdninách.

Čisté Brno každý den

Kvalita města se pozná na detailech. Čisté chodníky, opravené lavičky, dostatek odpadkových košů, přehledné značení nebo udržované parky. Prostě město, kde se člověk necítí jako překážka. Chceme Brno, které bude upravené nejen v centru, ale i v každé městské části. Ve veřejném prostoru chceme postupně rozšiřovat síť veřejných toalet a dbát na čistotu a bezpečnost veřejných míst. Je potřeba také zakročit proti černým skládkám.

Důležitou součástí čistého města je omezení vizuálního smogu. Budeme bojovat proti nelegálním billboardům, omezovat reklamní nosiče na pozemcích a majetku města a odstraňovat nadbytečné dopravní značení. Veřejný prostor nemá být přehlcený.

Při rekonstrukcích ulic budeme myslet na chodce, cyklisty, zeleň, stín, vodu i parkování. Chceme podporovat moderní technická řešení, lepší koordinaci sítí a prostor pro výsadbu stromů. Už bylo dost zpackaných rekonstrukcí ulic, do kterých se už nikdy nevrátily stromy.

Součástí čistého města je i šetrná údržba. Auta, která se starají o úklid a veřejný prostor, mají být postupně ekologičtější, tichá a vhodná pro provoz v ulicích, kde lidé bydlí.

Upravené město není luxus. Je to základní služba lidem, kteří v Brně žijí, pracují a vychovávají svoje děti.

Víc stínů. víc stromů, víc života

Veřejný prostor není zbytek mezi silnicemi. Je to místo, kterým lidé chodí každý den do školy, do práce, na nákup nebo na hřiště. Právě tam se pozná, jestli město myslí na lidi. Jestli je kde si sednout, jestli je v létě stín a jestli se dá projít s kočárkem.

Prosazujeme jednoduché pravidlo: prostor, ve kterém se dobře cítí dítě i senior, bude fungovat i pro všechny ostatní. Proto chceme, aby manuál veřejného prostoru od Kanceláře architekta města byl vodítkem pro město, městské části i městské firmy při rekonstrukcích ulic, náměstí, parků a dalších prostranství. U významných městských projektů musí být standardem architektonické soutěže.

Zeleň není dekorace. Je to ochrana před horkem, suchem i stresem. Budeme zazeleňovat ulice, chránit hodnotné stromy a při rekonstrukcích používat řešení, která zadržují dešťovou vodu, omezují přehřívání a dávají stromům skutečný prostor k růstu. Podpoříme projekt Parky pro Brno, konkrétně posuneme výstavbu parku u Svratky, na Škrobárenské, Houbalově, podél Staré Ponávky i menší zelené plochy v městských částech. Chceme víc zastíněných hřišť, pítek, mlžítek a míst, kde se dá opravdu trávit čas.

Protipovodňová opatření mají Brno chránit před velkou vodou, ale zároveň vracet řeky lidem. Chceme pokračovat na Svratce i Svitavě, chránit město na úroveň stoleté vody a místo betonových zdí prosazovat přírodě blízká řešení, náplavky, zeleň a místa pro odpočinek u vody.

Na Svratce navážeme na už hotové úseky a budeme pokračovat směrem od Rullerova nábřeží dál směrem do Komárova, aby se ochrana postupně propojovala v jeden funkční celek. Právě tady vzniknou Nové Lužánky. Bude to protipovodňový park u Svratky v okolí budoucí nové čtvrti Trnitá a nového hlavního nádraží. Nové Lužánky dají řece víc prostoru při povodních a lidem víc zeleně v běžných dnech. Vzniknou tu nové stezky, náplavky, stromy, místa k posezení, prostor pro sport i odpočinek.

Podél Svitavy budeme zároveň prosazovat pokračování protipovodňových opatření s důrazem na přírodě blízké úpravy a postupné zpřístupňování nábřeží lidem. Protipovodňová opatření jsou klíčové strategické stavby, protože zároveň uvolňují nová místa pro bytovou výstavbu.

Důstojná vstupní brána do Brna

První dojem z města se tvoří před hlavním nádražím. Je to první i poslední místo, které uvidí mnoho lidí přijíždějících do Brna. Dnes ale přednádražní prostor působí jako směs bariér, chaosu, dopravního hluku, přebujelých reklam a zbytečných překážek pro pěší. V létě mu chybí stín a zeleň, takže se z něj snadno stává rozpálená plocha, kterou chce člověk hlavně rychle projít.

Tohle chceme změnit. Přednádraží nemá být ostuda města, ale důstojná vstupní brána do Brna. Chceme prostor zbavit zbytečných bariér, dát jasnou prioritu pěším, doplnit místa k odpočinku, zajistit pravidelný úklid a celý prostor hlavně ozelenit. Řešení nemá vzniknout od stolu. Připravíme architektonickou soutěž a veřejná projednání, aby nová podoba odpovídala lidem, kteří tímto místem každý den procházejí.

Přednádražní prostor musí fungovat i po přesunu hlavního nádraží. Proto ho chceme navázat na novou městskou čtvrť, MHD, pěší trasy nebo cyklistickou dopravu.

Budoucnost začíná školou

Dobrá škola není jen budova. Je to místo, kde se děti učí, hýbou a objevují svět. Získávají tam sebevědomí. A také se tam včas pozná, když potřebují pomoc. Chceme proto, aby brněnské školy a školky měly moderní zázemí. Takové, ve kterém se dobře pracuje dětem i učitelům.

Školní budovy, tělocvičny, hřiště, zahrady, jídelny a kuchyně potřebují pravidelné opravy. Částku na opravy škol chceme zdvojnásobit na 400 milionů korun. Brno je univerzitní a technologické město. Technické dovednosti chceme podporovat už od mateřských škol. Děti si mají vyzkoušet robotiku, 3D tisk, moderní dílny, laboratoře i kreativní práci s technologiemi.

Stejně důležité je rozvíjet i talent a nadání. Podpoříme školy v práci s nadanými žáky, aby měli dost výzev, individuální podporu a možnost rozvíjet svůj potenciál, ať už v jazycích, matematice, přírodovědných oborech, umění nebo řemeslech.

Stále aktuálnějším tématem je duševní pohoda dětí. Škola má být bezpečné místo. Ne zdroj zbytečného stresu. Posílíme proto školská poradenská pracoviště, sociální pedagogy, prevenci i dostupnou odbornou pomoc. Chceme také zřídit městského logopeda pro školy a školky. Včasná pomoc může dítěti výrazně usnadnit start ve vzdělávání.

Podporovat budeme také třídy pro dvouleté děti, dětské skupiny a lesní školky a chceme dostupnější provoz vybraných školek i přes prázdniny. Podporujeme každodenní pohyb, venkovní učebny a školní zahrady, a to nejen během výuky. Proto otevřeme školní sportoviště po výuce i veřejnosti. Neméně důležité je stravování ve školách. Chceme zdravé jídelny s lokálními potravinami, vyváženou stravou i dietními možnostmi. Podpoříme také bufetové stravování, které děti vede k tomu, aby si uměly vybrat zdravé jídlo, vzaly si jen tolik, kolik sní, a učily se neplýtvat. Moderní školy jsou nejlepší investicí do budoucnosti Brna.

Chytré Brno bez zbytečných papírů

Moderní město lidem šetří čas a neotravuje je zbytečným papírováním. Chceme Brno, kde digitální služby fungují jednoduše, data pomáhají úředníkům i veřejnosti a technologie řeší skutečné problémy lidí.

Plánujeme rozvíjet jednotný městský portál a zachovat Brno ID jako ekosystém městských služeb. Nechceme vytvářet jednu obří aplikaci, která bude všechno komplikovat. Chceme propojovat existující služby přes jednotnou identitu, společné standardy a jasnou uživatelskou logiku.

Zavedeme princip Jednou a dost. Údaje, které už město nebo stát má, by lidé neměli dokládat pořád dokola. Služba musí upozornit na poplatky, končící oprávnění, stav žádosti, parkování, odpady nebo další informace. Chceme také zlepšit hlášení závad, aby se podnět automaticky dostal ke správnému adresátovi a člověk věděl, kdo ho řeší a v jakém je stavu.

Posílíme portál Data Brno jako centrální datovou a analytickou platformu. U nových IT projektů budeme vyžadovat otevřená data, API a datové výstupy. Doprava, parkování, bydlení, odpady, energie i veřejný prostor se budou řídit podle reálných informací, ne podle dojmů. Brno má univerzity, technologické firmy, JIC, FabLab i silné městské společnosti. Chceme město více otevřít pilotním projektům, hackathonům a spolupráci se školami, firmami a startupy.

Technologie mají sloužit lidem, ne jim škodit. Proto budeme rozvíjet digitální minimum a kyberbezpečnost ve školách, úřadech i městských organizacích. Umělou inteligenci chceme využívat tam, kde pomůže úředníkům rychleji zpracovat podklady, připomínky nebo zápisy, ale vždy s jasnými pravidly, ochranou dat a lidskou kontrolou. A pro ty, kteří digitální nástroje neumí nebo nemohou používat, musí vždy existovat srozumitelná lidská alternativa.

Důstojný podzim života

Každý člověk má mít možnost prožít poslední část svého života bezpečně a s respektem. Pokud možno má zůstat s lidmi, které má rád. Rodiny, které pečují o své blízké, nesmějí zůstat samy. Potřebují podporu i čas na odpočinek.

Rozvineme proto terénní a ambulantní služby, aby senioři nemuseli předčasně opouštět své prostředí. Je důležité navýšit kapacity přímé péče o více než 350 úvazků. Musí se zlepšit návaznost pečovatelských, zdravotních a sociálních služeb. Stejně důležité je rozšíření odlehčovací péče pro neformální pečující. Budeme podporovat paliativní a domácí hospicovou péči. Ta pomáhá zvládat bolest i poslední chvíle života.

Podpoříme také sdílené bydlení pro seniory a připravíme pro ně malometrážní a bezbariérové byty. Umožníme výměnu většího obecního bytu za menší nebo přístupnější. Výměna ale nesmí zhoršovat fi nanční dostupnost bydlení. V městském bytovém fondu zvýšíme počet bezbariérových bytů.

Brno potřebuje až 2 200 nových pobytových lůžek. Přibližně 1 250 z nich je možné vybudovat do roku 2035. Město samo celý systém nezajistí. O fi nancování a úhradách péče rozhoduje z velké části stát a kraj. Stát a kraj ovlivňují také personální kapacity. Brno proto musí aktivně vyjednávat. Dnes tuto roli nehraje dostatečně důrazně.

Péče o seniory ale nekončí u sociálních služeb. Rozšíříme LDN u Milosrdných bratří a připravíme rehabilitační centrum v Úrazové nemocnici. Budeme také plánovat novou městskou nemocnici, protože podle statistik bude do 20 let každý třetí Brňan v seniorském věku. Na Červeném kopci chceme dokončit sociálně-zdravotní komplex se 150 lůžky, který propojí zdravotní a sociální služby, pomůže lidem s Alzheimerovou nemocí a naváže na terénní, odlehčovací a rehabilitační péči.

Důstojné odcházení znamená dostupnou pomoc pro lidi i jejich rodiny. A to ve chvíli, kdy ji skutečně potřebují.

Energetika pro lidi

Energetika není abstraktní téma. Rozhoduje o účtech za teplo a o bezpečnosti města. Energie proto nemá být luxus ani ideologický projekt. Má být základní službou, kterou město řídí odpovědně, srozumitelně a pod veřejnou kontrolou. Brno má silnou výhodu, vlastní Teplárny Brno i spalovnu odpadu SAKO Brno.

Díky tomu může lépe hlídat cenu, investice i bezpečnost dodávek. Brněnská tepelná síť zásobuje přibližně 100 tisíc domácností, ale stále je výrazně závislá na zemním plynu. Tuto závislost snížíme hlavně třetím kotlem SAKO, městskou solární elektrárnou a připravovaným horkovodem z Dukovan. Chceme také lépe využít biometan z gastroodpadu a bioodpadu, aby se z odpadu stával domácí zdroj energie místo zátěže. Vedle toho musíme dokončit přechod z parovodů na horkovody. Samostatnou cestou jsou pak úspory v městských budovách, protože nejlevnější energie je ta, kterou město vůbec nespotřebuje.

Horkovod z Dukovan může být největší energetický projekt v historii Brna. Podpoříme ho, ale ne jako bianko šek. Budeme chtít transparentní kalkulaci, nezávislý audit a jasné vyčíslení dopadu na cenu tepla pro domácnosti. Brňané neplatí za sliby. Platí účty, a proto musí každý velký projekt projít testem výhodnosti pro občany.

SAKO je pro Brno důležitý městský zdroj. Zpracovává zbytkový odpad, vyrábí teplo i elektřinu a posiluje krizovou odolnost města. Chceme dokončit třetí kotel a současně držet důraz na třídění odpadu. Důležité je také zachovat Špitálku a Červený mlýn jako záložní a regulační zdroje. Brno musí být připravené na blackout, výpadky plynu i cenové skoky.

Restartujeme solární program na městských budovách. Fotovoltaika má být standardem u nových městských objektů tam, kde se vyplatí. Pomůžeme také SVJ a bytovým domům s poradenstvím, dotacemi, vzory smluv a ověřenými dodavateli. Připravíme městské energetické společenství pro sdílení elektřiny tam, kde dává smysl. Město musí zároveň šetřit u sebe: ve školách, domovech pro seniory, úřadech i obecních bytech.

BRNĚNSKÝ BARRANDOV A SILNÁ ČT A ČRO

Kultura není jen program na večer. Je to také kreativní průmysl, pracovní příležitosti a důvod, proč ve městě vznikají nové nápady. Brno má silné vysoké školy, festivaly, divadla, výstaviště i talentované tvůrce. Chybí mu ale větší zázemí, které by dokázalo přitáhnout fi lmovou výrobu, investice a práci v kreativních oborech.

Proto chceme podpořit vznik fi lmových a televizních ateliérů v areálu brněnského výstaviště. Brno může mít svůj vlastní menší Barrandov. Poptávka po ateliérech dnes převyšuje nabídku a velké prostory bývají obsazené více než rok dopředu. V roce 2023 se v Česku realizovaly audiovizuální projekty za 11,7 miliardy korun. Nové ateliéry mohou část těchto peněz, lidí a zakázek přivést i do Brna.

Ateliéry nemají být izolovaná hala za plotem. Mají být součástí širšího ekosystému kreativního průmyslu, který propojí film i televizní tvorbu, herní vývoj, design, technické profese, školy i služby. Areál výstaviště má pro takový projekt dobré předpoklady: dostupnost, existující zázemí, haly, exteriéry a možnost fungovat bez střetu s běžným provozem města. Součástí projektu má být i rekonstrukce Králíkova divadla.

Stejně důležité je ubránit veřejnou službu, kterou v Brně zajišťuje Česká televize a Český rozhlas. Tohle není debata někde v Praze. Plánovaná změna financování veřejnoprávních médií má přímý dopad na Brno a na celý náš region. Proto v této otázce musí být vedení města aktivní. Veřejnoprávní média nejsou jen pořady. Jsou to i každodenní informace z jižní Moravy a z Brna: zpravodajství, reportáže z městských částí, informace o dopravě, kultuře i sportu. A v krizových situacích je to rychlý a důvěryhodný servis přímo z místa.

Pokud se financování místo stabilního systému naváže víc na státní rozpočet, vzniká riziko každoročního boje o peníze podle toho, kdo je právě u moci. A když je v systému méně jistoty a méně peněz, často to jako první odnesou regionální studia. Dopad je pro Brno i ekonomický. Česká televize a Český rozhlas v Brně jsou pracovní místa, zakázky pro místní dodavatele a zázemí pro brněnský kreativní průmysl. Pokud se Brno oslabí, přijdeme i o část ekonomiky, která je s audiovizuální výrobou dlouhodobě spojená.

KULTURA BLÍŽ LIDEM

Brno má silné divadelní, hudební, festivalové i komunitní zázemí. Naším cílem je, aby bylo dostupné rodinám, dětem, studentům, seniorům i lidem, kteří běžně na kulturu nedosáhnou. Proto rozšíříme rodičovské vouchery také na kulturní a volnočasové aktivity dětí. Rodiny je budou moci využít na divadla, muzea, galerie, festivaly, kulturní workshopy nebo kreativní kurzy. Budeme jednat s městskými kulturními organizacemi o vyšších slevách pro děti do 15 let a studenty. Brnopas přes Brno ID má být jednoduchou cestou, jak dětem otevřít kulturu, zoo, muzea, sport i další volnočasové aktivity.

Chceme podporovat živou kulturu. Festivaly, sousedské slavnosti, koncerty, komunitní akce i menší kulturní projekty patří do všech částí města, nejen do centra. Zavedeme předvídatelnější a transparentnější fi nancování kultury, posílíme víceletou podporu klíčových projektů a připravíme městské kulturní instituce na modernější fungování podle zákona o veřejných kulturních institucích. K brněnské kultuře patří také tradice. Podpoříme hody, kroje, folklor, místní slavnosti, poutě, farní a sousedské akce i spolky, které drží paměť městských částí.

Stejně důležitá je nezřizovaná kultura a nezávislá kulturní scéna. Právě ta často drží koncerty, kluby, galerijní a komunitní program i nové festivaly, které dělají Brno živým městem. Budeme ve spolupráci s městskými částmi hledat dostupné nebytové prostory pro začínající tvůrce, které mohou sloužit jako ateliéry, zkušebny a zázemí pro malé kulturní projekty.

Dokončíme Janáčkovo kulturní centrum a budeme hlídat jeho rozpočet i harmonogram. Podpoříme rekonstrukci kina Scala a Divadla Bolka Polívky. Budeme chránit kulturní dědictví, podporovat citlivou obnovu historických objektů a smysluplné využití míst, jako je bývalá Káznice na Cejlu. Zároveň chceme digitalizovat sbírky, zpřístupňovat kulturní dědictví online a využívat moderní technologie v muzejnictví i při prezentaci města.

ZÁCHRANA BRNĚNSKÝCH PAMÁTEK

Brno má stovky hodnotných domů, vil, průmyslových staveb i běžných činžáků, které tvoří tvář města a dávají čtvrtím charakter. Část z nich byla až do roku 2017 považována za památky, ale později se ukázalo, že byly v roce 1983 špatně zapsané. Nešlo o to, že by ztratily hodnotu. Byla to administrativní chyba, kvůli které se znovu otevřelo riziko bourání cenných staveb.

V roce 2023 se podařilo prosadit plošnou ochranu formou památkové zóny. Podepsal ji ministr kultury Martin Baxa a platí i přes odpor ODS na úrovni města i městské části Brno-střed a přes soudy i odvolání. Vypadalo to, že tím jsou nejcennější části Brna chráněné. Jenže nový stavební zákon tuto ochranu zásadně oslabuje.

Dnes památková zóna sama o sobě nestačí. U staveb, které nejsou samostatně zapsané jako kulturní památky, se památkáři podle nových pravidel nemají závazně vyjadřovat. Památková zóna tak často jen naznačuje, že je v území něco hodnotného, ale skutečné rozhodnutí zůstává na stavebním úřadu. To je zásadní problém. Plošná ochrana, kterou stát původně nabídl jako řešení místo individuálního zapisování jednotlivých objektů, se novým stavebním zákonem vyprázdnila.

Nechceme památky zakonzervovat. Chceme, aby se opravovaly, žily a sloužily lidem. Ale Brno nesmí znovu dopustit, aby cenné domy mizely jen kvůli legislativní mezeře a administrativní chybě. Budeme proto tlačit na stát, aby památková zóna znovu znamenala skutečnou ochranu, a zároveň budeme hledat městské nástroje, jak cenné stavby chránit dřív, než bude pozdě.

Sport blíž lidem fotbal za Lužánky

Fotbal patří za Lužánky. Ne jako nostalgická vzpomínka, ale jako jasný plán pro budoucnost fotbalu v Brně. Město nikdy nemělo lepší příležitost vrátit fotbal tam, kde má své místo. Podporujeme snahy Zbrojovky postavit nový stadion za Lužánkami. Úkolem města teď nemá být hledat překážky, ale naopak hledat způsoby, jak co nejrychleji připravit území na výstavbu.

Zažíváme historický rok, kdy Brno má dva fotbalové týmy v první lize. Proto také počítáme i s opravami stadionu na Srbské, abychom měli co nejlepší podmínky pro prvoligový fotbal, než dojde k vybudování nového stadionu.

Sport ale není jen ten vrcholový. Chceme, aby každý měl možnost sportovat do deseti minut od domu. Otevřeme vybraná školní sportoviště veřejnosti mimo výuku, nastavíme férová pravidla provozu a zavedeme jednotný rezervační systém, aby lidé i kluby snadno viděli, kde je volný termín.

Podpoříme sport dětí propojením škol, klubů, trenérů a aktivních sportovců. Navážeme na rodičovské vouchery a rozšíříme jejich využití na další sportovní i volnočasové organizace. Budeme rozšiřovat menší sportoviště, workoutová hřiště a sport ve veřejném prostoru. Hlavně tam, kde dnes sportovní zázemí chybí.

Zjednodušíme administraci dotací, digitalizujeme dotační tituly a umožníme víceleté fi nancování vybraných klubů a projektů. Zachováme a posílíme roli STAREZ-SPORT jako klíčového pilíře městské sportovní infrastruktury. Do podpory sportu chceme dávat minimálně miliardu korun ročně a jasně určit priority velkých staveb. Pro nás je to stadion za Lužánkami, sportovní hala pro dráhovou cyklistiku a atletiku, areál Anthropos, školní tělocvičny a nafukovací haly. Plánujeme podpořit i modernizaci stávajících sportovišť.

Odolné a bezpečné Brno

Bezpečnost není jen práce policie. Chceme Brno, kde je rychlá a dostupná pomoc v případě ohrožení a kde vedení města umí reagovat na mimořádné situace. Bezpečné město musí být připravené na požáry, povodně, blackout, nedostatek vody i další krizové situace. Zmodernizujeme zázemí dobrovolných hasičů, prověříme hydrantovou síť, možnosti záložních vrtů na vodu a posílíme ochranu městských budov. V obecních bytech a domovech pro seniory budeme přednostně instalovat autonomní hlásiče. Brno bude pravidelně cvičit s hasiči, zdravotníky, policií a dalšími složkami IZS.

Součástí připravenosti města jsou i kryty civilní ochrany. Provedeme audit jejich stavu a kapacit, zlepšíme značení a informovanost pro veřejnost a prověříme, jak lze využít i nové podzemní stavby, jako jsou tunely, pro krizové situace.

Když přijde mimořádná událost, lidé nesmí zůstat sami. Proto připravíme městský fond krizové pomoci pro rychlou podporu obyvatel zasažených požárem, povodní nebo jinou krizí. Spustíme také systém městského varování a aplikaci Bezpečné Brno, která lidem v reálném čase řekne, co se děje, kde hrozí nebezpečí a jak mají postupovat.

Posílíme přítomnost městské policie v ulicích, u dopravních uzlů a v problémových lokalitách. Chceme také využívat kamerové systémy chytře a s respektem k soukromí. Technologie mají pomáhat při rychlém zásahu. Bezpečnost začíná prevencí. Podpoříme proto terénní programy, prevenci závislostí, kurzy první pomoci a sebeobrany pro seniory, ženy a studenty. Zlepšíme osvětlení tmavých míst, parků a podchodů, aby se lidé cítili bezpečně i večer.

Bezpečné město dnes musí chránit lidi i v digitálním prostoru. Zabezpečíme městská data, dopravní systémy a další důležitou infrastrukturu proti kybernetickým útokům. Zároveň spustíme vzdělávací kampaně proti online podvodům, aby se lidé uměli bránit i tam, kde strážník na ulici nepomůže.

Zdravotnictví připravené na budoucnost

Zdraví začíná pohybem, dobrými návyky a dostupnou péčí. Podpoříme preventivní kampaně a konkrétní aktivity pro zdravý životní styl všech generací. Nechceme lidem radit, jak mají žít. Chceme jim dát lepší podmínky, aby se o své zdraví mohli starat včas.

Zachováme síť poliklinik a budeme usilovat o obsazení ambulancí praktickými lékaři i specialisty. Ve spolupráci s Masarykovou univerzitou podpoříme přípravu pediatrů, psychiatrů, stomatologů a praktických lékařů. Připravíme městský systém sdílených ordinací, stipendijní podporu i digitální přehled lékařů, kteří přijímají nové pacienty. Lidé nemají obvolávat desítky ordinací naslepo.

Zvláštní pozornost dáme dětem a mladým lidem. V Bystrci podpoříme vznik centra duševního zdraví pro děti a mládež. Posílíme dostupnost terapeutické pomoci, krizové intervence a prevence ve školách.

Zdravotní péče musí být provázaná se sociálními službami. Rozšíříme LDN u Milosrdných bratří a připravíme rehabilitační centrum v Úrazové nemocnici. Na Červeném kopci dokončíme sociálně-zdravotní komplex se 150 lůžky pro lidi s demencí a Alzheimerovou nemocí. Budeme rozvíjet paliativní péči v městských nemocnicích a pobytových zařízeních. Součástí musí být i domácí hospicová péče. U seniorů chceme více využívat telemedicínu, tísňová tlačítka, detekci pádu a další asistivní technologie, aby mohli déle zůstat bezpečně doma.

Připravíme také výstavbu nové městské nemocnice. Do 20 let bude podle prognóz každý třetí Brňan v seniorském věku. Město proto musí plánovat kapacity s předstihem. Zároveň podpoříme moderní přístup v porodnictví, osvětu k léčbě neplodnosti a lepší informovanost párů, které řeší cestu k rodičovství. Zdravotnictví má být dostupné, srozumitelné a lidské.

INVESTICE, KTERÉ MAJÍ SMYSL

Městský majetek patří lidem. Nemá sloužit k rychlému zalepování rozpočtu ani mizet bez jasného důvodu. Proto jsme proti rozprodávání městských pozemků a dalšího majetku. Chceme ho aktivně spravovat a využívat pro dlouhodobý rozvoj Brna. Investice budeme řídit odpovědně. Každá významná investice musí mít jasný přínos pro město, promyšlené fi nancování a transparentní kontrolu nákladů. Lidé musí vědět, co město připravuje, kolik to stojí, kdo za projekt odpovídá a kdy bude hotový. Zavedeme proto víceleté investiční rámce, pravidelné vyhodnocování plnění a průběžnou kontrolu.

Rozvoj Brna postavíme na strategických investicích. Mezi ně řadíme protipovodňová opatření na Svratce i Svitavě, která ochrání město, umožní další bytovou výstavbu a vytvoří podmínky pro nové hlavní nádraží, dokončení Velkého městského okruhu, obchvaty městských částí, tramvajové tratě do Bosonoh a Líšně, přípravu severojižního kolejového diametru a realizaci nového železničního uzlu Brno. Řadíme sem také kanalizační infrastrukturu, kde chceme oddělovat splaškovou a dešťovou vodu a lépe využívat dešťovou vodu pro zálivku městské zeleně, investice do rekonstrukcí a modernizace školských budov, projekt atletické haly a velodromu, výstavbu nového fotbalového stadionu a dokončení Janáčkova kulturního centra.

Budeme hospodařit s vyrovnaným rozpočtem a hlídat, aby provoz města dlouhodobě nepřerostl jeho příjmy. Do strategických investic zapojíme i fondy města, na kterých dnes leží vyšší stovky milionů korun. Úvěry budeme používat jen na projekty s dlouhodobým přínosem, jako je bytová výstavba, infrastruktura, protipovodňová ochrana nebo kanalizace. Podle typu projektu
využijeme dobré hospodaření a přebytky, městské fondy, úvěry, městské dluhopisy, PPP projekty nebo fi nancování z Evropské investiční banky.

Zdražování pro nás není na stole. Pokud k němu bude nutné přistoupit, musí být vždy jasně odůvodněné, cílené a doprovázené ochranou zranitelných skupin. Nejdříve chceme hledat úspory v provozu města a městských budovách. Investice budeme řídit podle návratnosti a dopadu na kvalitu života.